Pokud teplé dny rozpustí bohatou zimní sněhovou pokrývku, vlhkost se může na zdech domu objevit i tam, kde s ní obvykle nebojujete.
Srážková voda, která proniká do stavebních konstrukcí, upozorní na chybějící izolace a zanedbanou údržbu domu. Tam, kde promrzlé zdi a půda zastavily pohyb vody na několik měsíců, vlhkost se opětovně dostává do pohybu. Proniká skrz spáry a netěsnosti do zdiva, v jehož kapilárách vzlíná vzhůru. Výsledkem je pomalé zasolování a plíseň, která ohrožuje zdraví a poškozuje majetek.
Voda skrytá pod peřinou
Pokud se masy ledu a sněhu ve dvoře začnou tát, příval vody obvykle předstihuje i ten největší liják. Bílá sněhová masa zadržuje rozpuštěnou vodu a ta se terénem přesouvá směrem dolů. Bez ohledu na to, zda jí v cestě stojí dům, garáž či altán. Usměrněte ji, aby se z pozemku vytratila co nejrychleji.
Masivní sněhové lapače a fungující dešťové žlaby vám pomohou zbavit se vody, která se ve formě sněhu a ledu nasbírala na střechách. Pokud nemáte možnost vyvážet sníh ze dvora na místo určené samosprávou, jednoduše seberte lopatu či rýč a vyrobte odtokové koridory, které rozpuštěnou vodu nasměrují do uličních sběračů.
Tání na slunečních částech pozemku urychlíte tmavým posypem nebo geotextilií, které absorbují energii ze slunce. Obnažte patu domu, obzvláště v případě, že dům stojí na svažitém pozemku. Čím dříve se sníh vytratí, tím dříve se začne nahromaděná vlhkost vytrácet z půdy. Všímejte si, kterými cestičkami voda obchází a naplánujte vybudování odtokového žlabu či drobné terénní úpravy pro další sezóny.
Vlhká zeď není jen nepěkná
Nejčastější příčinou vlhnutí zdiva je chybějící nebo poškozená hydroizolace. Má zabránit tomu, aby mohla voda stoupat zdivem vzhůru. Výška, do jaké vlhkost vystoupí, závisí na tom, jakým tempem voda ve zdivu vzlíná a v jaké míře se odpařuje. Výška zamoknutí označuje jakýsi rovnovážný bod. Zatímco zasolené zdivo a neprodyšná tepelná izolace fasády jsou pro stoupající vodu silnou oporou, důkladné odvětrání a hygroskopický nátěr ji brzdí.
Vlhké zdivo prohlubuje tepelné ztráty domu, vlivem mrazu a solí ztrácí hloubkově na pevnosti a stává se životním prostorem pro houby a plísně. Ty se mohou výtrusy zanést do lidského těla a poškozovat mykotoxiny zdraví. Boj s vlhkostí by měl být systémový, protože dočasná řešení vlhkost neodstraní.
Jednorázové zamoknutí zvládnete sami
Vysušit zeď, která zamokla netěsností střechy či kontaktem se sněhovým závalem je snadné. Ohřejte ji, zajistěte proudění vzduchu a použijte chemické prostředky k tomu, abyste zablokovali růst plísní. Horkovzdušný ventilátor a infračervený topný panel jsou osvědčeným prostředkem stejně jako chemie s obsahem chlóru či ionty stříbra. I když se nové výmalbě nevyhnete, měli byste být s vysoušením opatrní, abyste rychlým odpařováním neuvolnili omítku či stěrku od zdiva.
Dbejte také na nárazové větrání a pohlcování nadměrné vzdušné vlhkosti. Mohlo by se stát, že pára se vysráží na chladných stěnách místnosti a plíseň se objeví i tam, kde bylo dosud sucho. Chemické odvlhčovače mají velmi omezenou účinnost, elektrickým kondenzačním vysoušečem se nevyrovnají.
Prostředky s obsahem chlóru hubí živé organismy, avšak jejich účinnost je časově omezená. Ať už se rozhodnete pro práškové dezinfekce nebo přípravky k okamžitému použití, je třeba je aplikovat opakovaně.
Vápenný hydrát mění pH povrchu stěny a vytváří vrstvu, která rychleji předává vlhkost zdiva do ovzduší. Myslete však na to, že se nesnese s moderními interiérovými barvami a proto si najde uplatnění na fasádě, ve sklepích a hospodářských budovách.
Interiérové barvy pro malovku mohou obsahovat ionty stříbra, spóry přátelských hub či jiné přísady, které pomáhají aktivně bojovat proti příležitostnému výskytu plísní. Vždy patří na zeď až poté, co podklad dokonale proschne. Pokud vlhkost ze stěny uvolnila rez, dehet či jiné látky ve formě skvrn, pod barevný nátěr patří speciální penetrace. Ta však splní úkol pouze tehdy, přetřete-li ji některou z vhodných barev.
