Moped Babetta se vyvážel do osmdesáti zemí světa a dodnes jezdí na všech kontinentech kromě Antarktidy.
Moped Babetta byl obrovským hitem nejen na Slovensku – od roku 1971 se vyvážel do osmdesáti zemí světa a dodnes jezdí na všech kontinentech kromě Antarktidy.
V šedesátých letech se staly mopedy velkou módou. Mladá poválečná generace se chtěla těšit ze života ak tomu patřila i mobilita – auta však byla drahá (a na pořadovník), lehký moped byl cenově přijatelný a také jakýsi svobodnější.
V Česku pokusy o jejich výrobu dopadly neúspěšně, takže socialističtí plánovači přesunuli výrobu na Slovensko, do Považských strojíren. V Považské Bystrici už měli zkušenosti s výrobou malých motocyklů – první s názvem Manet vyrobili krátce po válce v roce 1947.
Později přišel oblíbený Pionýr či atraktivní Tatran. V roce 1963 byl postaven i první moped inspirovaný známým francouzským Solexem.
Babettu lehce zvládla i žena. Autorka článku (není na snímku) na ní absolvovala výlet po celém Československu. Nezklamala v kopcích ani ve městě. Foto – archiv Zdena Metzkera
Velké nároky
Na mopedové koncepci se vážně začalo pracovat až kolem roku 1968. „Moped, i když vypadá nevinně, představuje dost velký technický problém. Slušný výkon, akcelerace, ale maximálně smí dosáhnout rychlosti čtyřicet kilometrů za hodinu,“ vysvětluje z povážských konstruktérů Zdeno Metzker.
„Měl by snadno startovat, ale i šlapat jako na kole. Má být tichý, přičemž však slyšet každé zahrčení pístu či pískání ozubení motoru. V různých státech je různá a přísně kontrolována maximální rychlost. A věčné starosti s různými třecími materiály spojek či brzd. K tomu samozřejmě nízká spotřeba.“
Nosný program
Vývojem pověřili kolektiv konstruktéra Gustava Ulického a designéra Jindřicha Šafaříka. Celý vývoj měl z padesát konstruktérů a dalších padesát techniků, výrobních specialistů ve zkušebně a prototypové dílně.
„Když hořely termíny, kreslilo se iv neděli. V týmu vládla atmosféra radosti z nových nápadů a víry v úspěch pojištěné výpočty a zkouškami,“ říká pan Metzker.
„Konstruktéři mívali to štěstí těšit se z nádherného pocitu, když po první čáře na rýsovacím prkně už hotové dílo zavrčelo pod námi.“ Tehdy nikdo netušil, že mopedy považované spíše za doplňkový sortiment, budou jednou nosným programem motocyklové výroby v podniku.
O jménu rozhodla anketa
Při vývoji mopeda nezapomněli ani na názor spotřebitelů. Vypsali anketu, ve které se rozeslalo sto tisíc lístků. Vrátilo se jich přes čtvrtiny. Lidé si žádali moped levný a lehký – aby se dal přenášet po schodech do sklepa. Lehce ho měla nastartovat i žena.
A název zvolili podle populární písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitry z filmu Kdyby tisíc klarintů – Babetta.
Nejprve byla písnička, potom název mopedu:
„Obsluhu usnadňovala šťastně zvolená koncepce pohonu – automatická startovací a rozběhová spojka vlastní konstrukce. Elektrovývoj našeho podniku vyvinul vlastní levné polovodičové bezkontaktní zapalování, později tyristorové. Byli jsme první na světě, kdo jej použil v této kategorii vozů. Moped měl v sobě mnoho patentů našich kolegů,“ hledá důvody úspěchu Babetty doma i ve světě Zdeno Metzker.
A samozřejmě vzhled. Jak muž, tak žena vypadaly na Babettu dobře. Ani velká, ani malá, ani masivní, ani příliš útlá. Vhodná do města i na rybaření či na mládežnický výlet do přírody.
Cena z Německa
Pro testování a marketing bylo v roce 1970 vyrobeno sto kusů a na jaře 1971 začala sériová výroba. Prakticky od začátku byla Babetta velmi úspěšným vývozním artiklem, desítky tisíc jich směřovaly do západního Německa (typ Mofa do 25 km/h tam v roce 1974 získal cenu spolkového ministra hospodářství) a Nizozemska, ale také do USA a Kanady.
Velmi oblíbené jsou dodnes na Kubě, v Jižní Americe a v Asii, kde na nich dokážou odvézt neskutečné množství věcí (jak lze vidět na snímcích na internetu).
Z Pováží do Kolárova
Moped se stále zlepšoval, v osmdesátých letech vyvinuli nový, s modernějším designem a novým motorem s automatickou dvoustupňovou převodovkou. Představil se v roce 1983 na brněnské výstavě. Jelikož Považské strojírny získaly lukrativní projekt leteckého motoru, motocyklová výroba se přesunula do Kolárova, Rajce a Čalova.
V Rajci a Čalově se vyráběly motory. Zavést výrobu Babiett do zemědělského regionu na jihu Slovenska, kde nebyla žádná strojírenská tradice, byl jeden ze socialistických experimentů.
Navzdory počátečním problémům se zde s pomocí techniků a konstruktérů z Pováží mopedy naučili dělat. Z Kolárova se vyváželi až do roku 1999.
Babetta v ohrožení
Přestože je moped Babetta nezmar a mnozí vlastníci ji dokážou stále držet v dobrém stavu, hrozí, že s koncem letošního roku nadobro zmizí ze slovenských silnic. Ohrožuje ji novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Podle ní musí být i mopedy vybaveny poznávací značkou, identifikačním číslem VIN a absolvovat STK. Takové vybavení může vyjít až na 250, což vysoko přesahuje nabývací hodnotu stroje, který kdysi stál kolem čtyř tisíc korun. Na webu je petice proti tomuto likvidačnímu kroku.
Jelikož u sousedů v Česku získali mopedy výjimku, kdo se bude chtít na tomto slovenském motocyklovém hitu převézt, bude ho muset dostat přes hranice.
